Vánoční zvyky
Frankofonní země
Vánoce jsou ve Frankofonních zemích vyvrcholením roku. Na rozdíl od ostatních evropských států zde ale předvánoční období nemá téměř žádný význam. Štědrý den je tu běžným pracovním dnem. Večer 24. prosince se ale sejde celá rodina při tradiční štědrovečerní večeři (tzv. „Réveillon“, slavnostní hostina o mnoha chodech). Jako předkrm bývají ústřice, husí játra, žabí stehýnka a bílé klobásy. K večeři se servíruje le reveillon, což je pokrm z ústřic, klobásek, vína a pečené šunky. Následuje pečený krocan nebo husa plněná jedlými kaštany, ořechy nebo lanýžovou pastou. Jako dezert přicházejí na řadu čokoládové salámy a ananasové řezy. Děti dávají své vyčištěné boty před domácí krb nebo na jiné místo v obytné místnosti. Věří a doufají, že Pere Noel (Otec Vánoc) jim boty naplní dárečky.
Rusko
Ruské vánoční svátky představují 40-ti denní půst, začínající 28.listopadu a končící 6.ledna. V Rusku se Vánoce slaví až 7. ledna, jelikož církev stále používá Juliánský kalendář, a ten je oproti tomu našemu o 13 dní zpožděn. Štědrý den je v Rusku obyčejným pracovním dnem a slaví se dvěma způsoby. Buďto slaví pravoslavné Vánoce, které připadají na 6. -7. ledna, nebo mají Vánoce postaru na Nový rok. Dárky v Rusku roznáší děda Mráz, doprovázený jeho vnučkou Sněhurkou. Děda Mráz jezdí na saních a cestuje až ze vzdálené Čukotky. Návštěva této dvojice tak neodmyslitelně patří k ruským vánocům, stejně jako dárky pod stromečkem. O štědrovečerní večeři se podávají bezmasé pokrmy a ryby. Velmi oblíbené jsou takzvané vareniky, což jsou taštičky plněné brambory, rýží, zelím nebo sušenými a nakládanými houbami, zabalené v kynutém těstě. Na stole nechybí slané a sladké zákusky, sočivo (jde o jídlo z vařené pšenice, rýže, nebo čočky, které se smíchá se semínky máků, ořechů, šťávy a medu) a ani vzvar (kompot ze sušeného ovoce).
Česká republika
Předvánoční čas začíná první adventní nedělí, kdy se zdobí domy světélky, jmelím, miniaturními betlémy a zapaluje první svíčka na adventním věnci. Čas adventu by měl být naplněn poklidem a rozjímáním. V ČR se Vánoce slaví 24. prosince. Na štědrý den se zdobí stromek a do večeře drží půst (protože ten, kdo vydrží až do večeře nejíst, má šanci uvidět zlaté prasátko). Když se pak rodina sejde u večeře, nohy stolu se svážou řetězem (od stolu nesmí nikdo odcházet, jen hospodině). Stůl se slavnostně prostře a pod každý talíř se dává rybí šupina. K večeři se podává tradičně rybí polévka, kapr s bramborovým salátem a jako sladká tečka cukroví, ořechy a sušená jablka. Po štědrovečerní večeři nastává čas vyjít na zahradu zatřást nejvyšším stromem (aby stromy dobře rodily), zakopat rybí kosti (pro dobrou úrodu). Doma se pak pouštějí loďky ze skořápek, hází střevícem a rozkrojí jablko. Dárky nosí pod nazdobený stromek Ježíšek, u stromku se poté zpívají koledy a až poté se dárky rozbalují. K půlnoci se pak navštěvuje mše vánoční.
